KARATE jako SPORT

003.jpg             Jedním z aspektů tréninku karate je kumite (sparing). Umožnuje to použít dovednosti z kata a aplikovat je přímo na protivníka za využití obranných a útočných technik. Kumite zná yakusoku-kumite (řízený sparing), jiyu-kumite (volný sparing), kumite s chrániči. Dnes všechny turnaje na japonských středních školách probíhají za použití chráničů. Vysoké školy a široká veřejnost pořádají  turnaje typu “sundome„. Tyto nedovolují použití určitých částí těla , to v čem je karate unikátní.Místo toho používá pouze údery a kopy v “sundome„ zápase. Tímto odebrali sportu důležitost v tom že protivníci by měli mít možnost použít v útoku všechnu svou sílu. Tady protivníci neustále útočí a snaží se přitom nedotknout se soupeře. Celé je to nepřirozené. Sami atleti neumí rozlišit výhru od prohry, ani kamery  nedokáží postihnout útok vzhledem k jeho rychlosti. Rozhodčí posuzují zápas dle dojmu. Ikdyž je proveden rychlý úder nebo kop, stále to zanechává mnoho otázek byl-li útok účinný nebo ne.

bbs_e4.jpg

             Takto pravidla ve velké míře ovlivnují techniky. Změna pravidel přináší rovněž změnu technik. Tím že největší důraz se klade na sportovní stránku, nakonec jde pouze o to kdo vyhraje a kdo prohraje. Dobrým příkladem může být pozorování japonského JUDO,které se velmi rozšířilo po celém světě. Dnes je jedním z olympijských sportů kde se mladí lidé snaží rozvinout tyto techniky. Metody posuzování a rozhodování se změnily na “ippon„ , “wazaari„,“yuuko„ atd., ve více propracovaný bodový systém. Pro vítězství je shledáváno výhodnějším vyzkoušet bezpečnější wazaari, raději než nebezpečnější ippon. Výsledkem je méně denního trénování přirozené a ladné ippon techniky. Dnešní judo již není tak rozhodné a ani moderní tréninkové metody k tomuto nevedou. Všichni touží po soutěži kde použitá vybraná technika je rozhodující, konečná. Dokonce i při použití chráničů, úder do tváře může poškodit krční obratle a je stále nebezpečný. Ale má to i nevýhodu,neschopnost plně použít své ruce. Soutěž umožnuje vyzkoušet to co není možno vyzkoušet v kata nebo v yakusoku-kumite – rychlé taisabaki, kontrolu vzdálenosti, očního kontaktu, bojové mentality.

bbs_e5_.jpg

             Je třeba zvažovat v BUDO co je vhodné pro závodění a co již vhodné není. Stavět na základech, na pravé povaze karate kde je soustředěna všechna jeho energie. Sportovní budo se lze naučit za krátký čas, ale i dovednosti jsou taktéž krátkodobé. Budo, jako karate, je založeno na základních technikách , na katách atd, což vyžaduje dlouhý, nepřetržitý trénink. Takto získané techniky jsou potom dlouhodobě použitelné. Dnes jsou techniky karate brány na lehkou váhu, mnozí dávají přednost sportovnímu karate s krátkou dobou trénování, ale i životnosti. Důležitost dlouhodobého tréninku je ve snaze spojit srdce s technikou, což je cílem. Sportovní karate jako prostředek na expanzi a podporu karate je diskutabilní. Adepti karate z dřívějška prohlásili že snaha udělat z budo sportovní disciplínu povede k jeho zániku. Mentalita budo je v tvrdém boji sama se sebou. Musíme si uvědomit že denně bojujeme s prostředím které nás obklopuje. Vyhrát v soutěži, obdržet “dan„ , nebo síla, slabost, dovednost atd, to jsou pouze povrchní znaky karate. Hodnota budo je mnohem větší. Velmi důležité je kultivovat ducha pomocí dlouhodobého tréninku. Důraz má být kladen na vnitřní kvality jednotlivce. Milovat a být milován,mít vždy jasné srdce je pro lidskou bytost velmi důležité. Tradice je síla v nás kerou nelze spatřit pouhýma očima ale je to něco co je součástí našich životů. Tradice má být spojována s minulostí a poznána pro budoucnost – toto je staré přísloví které je nutno v sobě uložit a pracovat s ním po dlouhou dobu. Unikátnost karate j v tom že se netýká místa, věku, síly těla. Chci zdůraznit že trénovat se dá po velmi dlouhou dobu. V současnosti je na Okinawě mnoho karatistů kteří ctí kulturu původního tradičního karate. Nezajímají se o Japonské sportovní karate.

(Překld: Miyazato Eiichi – Okinawa Den Goju Ryu Karate-Do,1978 )